bionika
bionika [-ny-, řec.], věda studující možnosti využití poznatků o stavbě a funkcích živých systémů k řešení tech. a technol. problémů; hraniční obor mezi biol. a tech. Za počátky takových snah lze pokládat pokusy Leonarda da Vinciho o sestrojení letadla s pohyblivými křídly podle pozorování letu netopýrů. Jako vědní obor byla b. ustavena 1960 v USA. B. se zabývá např. výzk. nervového systému živočichů se zřetelem na aplikaci v oblasti elektroniky, sděl., měřicí a informační tech., studiem smyslových orgánů, využitím poznatků při konstrukci výkonných měřicích přístrojů malých rozměrů, studiem orientace a navigace zvířat, letu hmyzu a ptáků, pohybu živočichů a bioluminiscencí. Předmětem b. je i konstrukce zařízení .určených k podpoře oslabených orgánů a vytváření umělých orgánů v lék. V.t. kybernetika.
