zpětná vazba
zpětná vazba,, v mat., biol. a kyb. slangu feedback [fi:dbek] - odezva, zpětná reakce. - V kybernetice zvláštní forma vzájemného působení, která je obecným principem fungování kyb. regulačních systémů; vyskytuje se i v přírodě a nachází své uplatnění i ve spol. Je to způsob informačního spojení elementů nebo celých soustav uvnitř kyb. systému i mezi ním a prostředím. Mezi soustavou A a soustavou B existuje z. v., plyne-li tok informací tak, že soustava A ovlivňuje soustavu B a také soustava B ovlivňuje soustavu A. Z. v. je pricipem každé regulační soustavy, která má zabezpečit stabilitu nějakého systému. Ovládající soustava uvádí ovládanou do určitého stavu a je zpětně sama ovlivňována stavem, který vyvolala. Uzavřenou soustavou nebo též soustavou se z. v. se nazývá taková regulační soustava, ve které se uskutečňuje přenos informace o skutečném stavu výkonných orgánů řízené soustavy. Jestliže se velikost řídícího signálu a velikost signálu, který systém zpravuje o stavu řízeného předmětu, navzájem odčítají, pak se mluví o záporné z. v. Jestliže se navzájem sčítají, jde o kladnou z. v. Se zápornou z. v. pracují nejrůznější automatická zařízení. Kladná z. v. je aplikována hl. v radiotech. (regenerace, zesilovače, generátory) a v živé přírodě (vzájemné vztahy různých orgánů při růstu organismu). Pojem z. v. pomáhá odhalit strukturu materiální jednoty světa a dialektiku jeho vývoje. Z. v. je typem vztahu, který zachovává, ale zároveň překonává striktní lineární kauzalitu a poukazuje k hlubším, dial. vztahům charakterizovaným vnitřní rozporností a zprostředkováním. Lineární kauzalita převažuje jen tehdy, neexistuje-li z. v. Zpětnou vazbou se zabývá zvl. teorie řízení a teorie systémů. - Podle některých autorů lze kontemplativním zklidněním lidského těla ovládnout takřka každou jeho část, a to pomocí tzv. biologické z. v. (biofeedback). Tato forma z. v. představuje účinný způsob autoregulace v oblasti všech důl. fyziol. funkcí organismu, podílejících se na vytváření psychofyziol. obrazu jedince (dechová a tepová frekvence, povrchová kožní teplota, svalové napětí, tlak krve). Biofeedback, který pracuje nejčastěji na bázi stimulace (informace) zrakovým či sluchovým signálem (resp. oběma současně) a který umožňuje modifikaci individuální fyziol. proměnné v terapeutickém smyslu, se využívá v nácviku relaxace především za účelem prevence kardiovaskulárních chorob (hypertenze), migrenálních stavů a léčby funkčních svalových kontrakcí (spasmatických stavů). - V živých organismech je z.v. zákl. principem při řízení funkce žláz s vnitřní sekrecí. Má zápornou (negativní) a kladnou (pozitivní) složku. Negativní složku v hormonálních regulacích představuje tlumení sekrece hormonu jeho zvýšenou hladinou; pozitivní složka naopak stimuluje sekrece hormonu při poklesu jeho hladiny. Při jednoduché z. v. je sekrece hormonu přímo ovlivňována metabolickouzměnou, kterou hormon působí. Mezi hypotalamem, adenohypofýzou a periferní endokrinní žlázou se uplatňuje složitýtyp z. v.Jako vnitřní z. v. se ozn. ovlivnění sekrece hypotalamického regulačního hormonu příslušným hormonem adenohypofýzy.
