binarita

binarita [lat.] 1. dvojčlennost, dvojpólovost; 2. jaz. strukturalistický princip pojímání výstavby jaz. jevů, podle něhož člen příznakový a nepříznakový tvoří vztah protikladu (privativní opozici) na základě přítomnosti nebo nepřítomnosti příznaků; tento protiklad se v určitých srovnatelných pozicích ve slově neutralizuje ve prospěch členu nepříznakového, např. protiklad znělosti - neznělosti souhlásek.


zpět