benevolence
benevolence [lat.], dobrá vůle, laskavost, shovívavost; benevolentní - shovívavý, laskavý, blahovolný, např. benevolentní učitel, rodič. Dále belevolentně - laskavě, blahovolně.
benevolence [lat.], dobrá vůle, laskavost, shovívavost; benevolentní - shovívavý, laskavý, blahovolný, např. benevolentní učitel, rodič. Dále belevolentně - laskavě, blahovolně.