basileus
basileus [-zi-, řec.], ,,král" doby homérské v ant. Řecku, vojevůdce, soudce a vrchní kněz obce; jeho moc postupně omezována rodovou aristokracií, poslézezůstalnejvyššímknězem. Pouze ve Spartěvládlidvab.somezenou mocí. Titul používali Řekové pro cizí vládce a pak i za helénismu a v Byzanci.