barmská literatura
barmská literatura, nejst. památky z 11. 13.století (pugamské období), náb. nápisy v próze, rvté do kamenných stél (nápis Myaseiti z l l l 3 je v páli, monštině, pjuštině a barmštině). Od 13.st. se rozvíjí poezie, ve 14. až 15.st. (avské období) i světská dvorská poezie, hl. panegyrická. V 16. až l 8.st. (taunnguské období) král Natšinnaun (l 578 - 1612) psal milostné básně yatu, Padeitha Yaza (1672 až l 752) spojoval dvorskou poezii s lidovou, real. líčil život ch udých rolníků. V kounbhaunském období ( l 752 až 1885) tvořila na zákl. lid. poezie princezna z Hlainu. Vrcholem l.pol. 19.st. je klasické drama, jehož zakladatelé U Tin U a U Puňja tvořili na základě džátak. V koloniálním období (1886 až 1948) se rodí moderní liter. Rozšíření knihtisku, silný vliv světové liter. a překladů vedlv ke vzniku románu, povídky. Vlastenecké romány (autor U Lat) a hist. romány (autor U Maun Di, 1879-1939) bránily nár. kulturu proti anglické. Nacionalismus a protibrit. cítění kulminovaly v básnich a komentářích Hmainových. Demokratizaci pomáhalo ve 30. letech hnutí Kchitsam (Zkouška věku), usilující o moderní liter. Thein Pchei M.yin (1914 -1978) v povídkách a románech zdůrazňoval sociální otázky, kritizoval buddhistické mnichy. Po 2.svět. válce čerpá řada děl náměty z období jap. okupace a protifašist. odboje (Maun Tchin, *1909, román Nga Bha ). Básník, prozaik a lit. kritik Dagoun Taya orientoval b. l. na rev. cestu k social. realismu. V současné b. l. nabývá na významu stále více sociální tematika (prozaikové Ďjaneťjo Ma Ma Lei, Lutchu U Hla) a sociálně polit. tematika (Banmo Tin Aun, 1920-1978).
