bankovka
bankovka [it.], směnka bankéře, druh úvěrových peněz. B. vznikaly v 17.st. v důsledku rozvoje kap. oběhu směnek. Na rozdíl od papírových peněz, které vznikají na základě funkce peněz jako oběživa, b. vznikají z funkce peněz jako platidla. B. vydávali původně jednotliví bankéři a obch. banky. Později, když vznikly úřední emisní banky, přešlo vydávání b. do jejich rukou. B. byly kryté zlatem, které patřilo ústřední bance, a reeskontovanými soukromými směnkami. Postupně se mění v papírové peníze. Po zrušení směnitelnosti bankovek za plnohodnotné kovové peníze, k němuž došlo v hl. evropských zemích počátkem 1. svět. války, zmizel ekon. rozdíl mezi b. a papírovými penězi s nuceným oběhem - státovkami. Státně řízené ekonomiky v zemích býv. komunistických bývalého (např. do 1989 Československo) byly bankovky úvěrovým znakem peněz; jejich vydávání do oběhu bylo řízeno státním plánem.
