banderovci
banderovci, příslušníci teroristických oddílů tzv. Ukr. povstalecké armády (UPA), jež se zformovala v závěrečné fázi 2.svět. války (pod patronací nacist. velení) jako voj. složka protisov. Organizace ukr. nacionalistů (OUN). Název b. je odvozen od jména předáka OUN a velitele UPA Stepana Bandery (1908-1959). Útvary b. se skládaly převážně ze západoukr. nacionalistů; koncem války se k nim připojily i zbytky SS divize Galizien, rozdrcené Sov. armádou. B. operovali v posledních válečných a prvních poválečných letech v záp. pohraničí sov. Ukrajiny a v jv. oblastech Polska. Bojovali proti sov. i pol. partyzánům, terorizovali civilní obyv. pol. a rus. národnosti, po válce podnikali diverzní akce proti sov. moci a lid. dem. zřízení v Polsku, vraždili jejich představitele a funkcionáře kom. stran. V důsledku rozhodného úderu Sov. a pol. armády se na jaře a v létě 1947 stáhli na území vých. a stř. Slovenska (kam pronikali již v předchozích dvou letech) s cílem přejít přes území ČSR do amer. okupační zóny v Německu či Rakousku. Na Slovensku navázali spojení s luďáckým podzemím a s reakčními silami v Dem. straně, jež se snažily využít jejich přítomnosti pro své polit. cíle (v.t. politická krize na Slovensku na podzim 1947). Proti b. byly však v létě a na podzim 1947 nasazeny jednotky čs. armády, SNB a oddíly býv. partyzánů (Akce B); po několikatýdenních bojích byly hl. síly b. rozptýleny a zlikvidovány. Jednotlivé banderovské skupiny se snažily přejít přes čs. území ještě v následujících letech.
