babylónské výtvarné umění
babylónské výtvarné umění, starobabylónské období je reprezentováno chladně stylizovaným reliéfem Chammurabiho stély (investitura krále bohem slunce a spravedlnosti Samašem, který mu předává kruh a žezlo); Amorité vnesli do b. v. u. syrské ikonografické motivy krávy s teletem, sfingu a boha Ammuru, za Kasitů dochází ke kult. a um. obnově, v arch. se užívá terakota a zeď je členěna výstupky s reliéfy (sídelní m. Dur-Kurigalzu a fasáda chrámu Inanny krále Karaindaše v Uruku); charakteristické jsou hraniční kameny kudurru odvozené z cylindrických stél, zdobené symboly bohů a králů; novobabylónské um. je ovlivněno asyrským a dospívá k měkčím liniím a jemnější modelaci; k rozkvětu arch. dochází zejm. za Chaldejské dyn. v Babylónu (zikkurat Etemenanki s chrámem boha Marduka, lštařina brána s procesní cestou), charakteristické jsou zejm. reliéfy z barevně glazovaných cihel, jejichž ikonografie zahrnuje symbolická zvířata (gryf, lev, býk).
