aviďjá
aviďjá [sanskrt], termín staroind. védánty vyjadřující formu smyslového a log. poznání jevů, která poskytne relativní empirickou pravdu (apara-viďjá). A. je nižší moudrost proti viďjá (vyšší moudrosti), která bezprostředně poznává substanci a dává člověku absolutní jistotu (para-viďjá). A. neodhaluje pravdivou přirozenost věcí, v tom smyslu je nevěděním a mizí, když nastupuje viďjá.
