automatizace
automatizace [-ty-, řec.], jeden z hl. směrů soudobého věd.tech. pokroku, spočívající v užití takových tech. prostředků, ekon.-mat. metod a řídících systémů, které částečně nebo úplně osvobozují člověka od přímé účasti v procesech získávání, zpracování, přenosu a využívání energií, materiálů a informací. A. představuje nejvyšší formu moderní strojové velkovýr., při níž obsluha strojů a řízení výr. procesů přecházejí na automatizované systémy. Proces a. proniká téměř do všech oblastí spol. života od materiální výr. přes organizaci, plánování a řízení spol. procesů až po věd. výzkum, lék., pedag. a voj. V důsledku a. se prudce zvyšuje produktivita spol. práce, dochází ke změnám v ekon. struktuře (např. se zvyšuje podíl nových odvětví), rozvíjí se dělba práce (prohlubuje se specializace), mění se struktura pracovních požadavků (vyšší podíl kvalifikovaných prac. míst); člověk se zbavuje těžké fyz., zdravotně závadné a monotonní práce a uvolňuje se pro složitější, náročnější tvůrčí činnosti. Jako proces probíhající v rámci věd.tech. pokroku, jako podstatná součást věd.tech. revoluce, závisí a. ve svém charakteru, průběhu i výsledcích na daném sociálně ekon. systému. Přes některé vnější obdoby v a. probíhají procesy a. v podmínkách kap. a socialismu různým a protikladným způsobem. A. probíhá v několika vývojových stadiích: a) dílčí a. (a. jednotlivých strojů, zařízení, technologií); může být pevná (automat. výkon funkcí je vestavěn do konstrukce stroje a jednotlivým strojním funkcím odpovídají funkční prvky stroje; utvářejí se jednoúčelové stroje) nebo pružná, u které funkční prvky strojů ovládají oddělená řídící zařízení (např. děrná páska). Utvářejí se programově řízené stroje; b) komplexní a., a. všech fází výr. procesu počínaje přísunem surovin až po výstupní kontrolu hotové produkce; pro komplexní a. je typické používání automat. soustav strojů v celých provozech a podnicích; c) všestranná a. (a. za využití kyb., robotů a samočinných počítačů).
