autokolimace
autokolimace [řec. + lat.], registrace rovnoběžných paprsků světla po odrazu od rovinného zrcadla nebo rtuťového horizontu, prováděná toutéž opt. soustavou, kterou byly paprsky vyslány. Používá se k zaostření dalekohledu na nekonečno, popř. k přesnému nastavení kolmého směru.
