atavismus
atavismus [-iz-, lat.], pozůstatek, přežitek; znaky (soubor znaků) či vlastnosti vzdálených předků jedince, které fylogeneticky ztratily svou funkčnost, zanikly a na zákl. dědičnosti se znovu objevily u potomků. A. může mít charakter biol. znaků (prodloužení kostrční páteře se vznikem ocásku u člověka, přetrvávání lanuginózního ochlupení těla u donošených novorozenců, výskyt více než páru prsních bradavek) nebo psychické struktury (ritualizované činnosti v dětských hrách). A. je dokladem vývojové souvislosti člověka se živočichy; atavistické prvky se označují jako regresívní znaky. Odtud atavista. V.t. rudiment.
