asyrské výtvarné umění
asyrské výtvarné umění, ve staroasyrském období je ovlivňováno um. Anatólie a již. Mezopotámie (stéla z Mardinu s reliéfem Šamši-Adada jako triumfátora), ve středoasyrském období se vymaňuje z churritsko-mitannského vlivu, formuje se arch. (Aššurův chrám v Kar-Tukulti-Ninurta), soch. (reliéf z oltáře Ištařina chrámu zobrazující Tukulti-Ninurtu ve dvou oddělených epizodách před symbolem boha vědění Nabua) a zejm. glyptika (pečetě); v novoasyrském období je těžištěm um. tvorby arch. plastika, zejm. reliéf narativního typu; plastiky okřídlených býků (lamassu) paláce Aššurnasirpala II. v Kalchu, volné plastiky lvů vchodu Ninurtova chrámu a reliéfy pohybově vyvážené kompozice (lovy, bitvy, obléhání); za Salmanasara III. se objevuje zasazení výjevů do krajiny (vyobrazení m. Tyru na bronzových výplních brány z Balawatu), za Sargona II. v Dur-Sarrukínu se prosazuje souvislé pojetí prostoru (naznačené již v reliéfech Tiglatpilesara III. v Kalchu), např. výjev transportu dřeva po řece, užívající několika rovin k vyvolání dojmu prostoru ústupem do hloubky; smysl pro perspektivu a zobrazní krajiny vrcholí za Sancheriba v Ninive. Za Aššurbanipala převládá oficiální reliéf omezující životná zobrazení na zvířata v loveckých výjevech; paralelně s arch. reliéfem se na stejných principech rozvíjí monumentální malba zachovaná ve fragmentech (dvorské výjevy a námořní bitvy v Till Barsipu), v arch. kromě urbanismu, pevnostního stavitelství (Dúr-Šarrukín) a kultovních staveb (chrámy Sína a Šamaše a Anua a Adada v Aššuru) dominuje palácová arch. (Kalch, Ninive), mj. rozvíjející bít-chiláni, palác se vstupním sloupovým portikem na terase odvozený ze severoasyrských vzorů (palác Sargona II. v Dúr-Šarrukín).
