asonance
asonance [lat.], přibližný rým; zvuková shoda samohlásek v koncových slabikách verše, souhlásky zůstávají nestejné; hora -bosa . A. se často vyskytuje v lid. poezii a u moderních básníků (V. Nezval).
asonance [lat.], přibližný rým; zvuková shoda samohlásek v koncových slabikách verše, souhlásky zůstávají nestejné; hora -bosa . A. se často vyskytuje v lid. poezii a u moderních básníků (V. Nezval).