asianismus
asianismus [azi-nyz-, lat.< řec.], řečnický sloh v řec. a řím. liter.; vznikl za helénismu v řec. kult. prostředí v maloas. městech. Ovládal řím. řečnictví až do Ciceronovy doby. Obecně se vyznačoval květnatostí a patosem; starší a. užíval krátkých vět a veršového uspořádání větných členů, mladší a. oplýval dlouhými souvětími a rytmickými klauzulemi. Nejznámějším představitelem a. byl řím. řečník Quintus Hortensius Hortalus (asi 114-50 př.n.l.), Ciceronův protivník. Protikladem a. byl aticismus.
