armagnakové
armagnakové [-ňak-, fr.] 1. polit. seskupení fr. feudálů, vytvořené v období stoleté války za slabé vlády Karla VI.; sdružovalo prince a vyšší šlechtu nespokojené s rozhodujícím vlivem burgundského vévody Filipa Smělého na král. dvoře. Název podle connétabla Francie hraběte Bernarda z Armagnaku (1391-1418); nejmocnějšími členy strany a. byli vévodové orleánští (podle nich nazývána též parti d'Orléans, orleánskou stranou), bourbonští a bretonští. Jak a., tak přívrženci vévodů burgundských usilovali zejm. o ovládnutí státních financí a zahr. politiky; v boji o moc používali nevybíravé prostředky (zavraždění vévodů orleánského i burgundského). 1413 ovládli a. Paříž, stali se oporou král. moci. Jejich boje s burgundskými ukončeny arraským mírovým kongresem 1435; 2. voj. žoldnéřské oddíly, najímané fr. králi za stoleté války. Národnostně různorodé, využívaly polit. nestability záp. Evropy k samostatným akcím; rozpuštěny 1445.
