areté
areté [řec.], pův. zdatnost, dokonalost, vynikající schopnost; ústřední pojem Sokratovy etiky - obvykle se překládá jako ctnost. Proti relativizaci etiky a jejích hodnot a morálnímu konvencionalismu sofistů staví Sokrates usilování o dosažení a., jež je zároveň dosahováním blaženosti; a. není relativním dobrem, ale dobrem absolutním, mravní zák. jsou přirozené, a proto jde o pojem ctnosti pouze ve sféře morálních hodnot, zejm. o starost a péči o duši.
