arcikancléř
arcikancléř [řec. + lat.], titul užívaný ve středověké řím.něm. říši a ve Francii pro úředníka stojícího v čele císařské či král. kanceláře. Od 2.pol. 10.st. se úřad v řím.něm. říši stal titulárním, byl rozdělen pro Itálii (arcibiskup kolínský), Německo (arcibiskup mohučský) a pro Burgundsko (arcibiskup trevírský); vlastní agendu říšské kanceláře obstarával kancléř.
