antiteze
antiteze [řec. ] 1. tvrzení v rozporu s jiným tvrzením; 2. filoz. prostřední člen triády, tj. dial. schématu vývoje, zejm. Hegelova, kdy vývoj prochází prvním stupněm (teze), je negován a., protikladem a nakonec je zrušen třetím stupněm, syntézou;3. liter . a) přirovnání protikladem: Nebyla to hvězda jasná, ale byla panna krásná (F. L. Čelakovský); b) spojení dvou protikladných vyjádření: Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal (K. H. Mácha).
