anestetika
anestetika [-ty-, řec.], látky znecitlivující; dělí se na a) a. celková (narkotika), látky reverzibilně tlumící činnost CNS a vyvolávající bezvědomí spojené se ztrátou vnímání bolesti. Byla poprvé použita 1846 amer. lékařem W. T. G. Mortonem (éter). Inhalační celková a. jsou plyny nebo páry těkavých tekutin (halothan). Jako celková intravenózní a. se používají zejm. některé krátce účinné barbituráty (thiopental); b) a. lokální (místní), látky blokující dráždivost a vodivost nervových vláken a vyvolávající při místním použití znecitlivění bez ztráty vědomí. V.t. anesteziologie.
