aminokyseliny obecně
aminokyseliny, nízkomolekulární org. karboxylové kys. s jednou či dvěma aminoskupinami -NH2; jednotky bílkovin a peptidů. Vyskytují se ve všech organismech. Podle chem. stavby se dělí na tři skupiny: a. alifatické, aromatické a heterocyklické. Kromě a. vyskytujících se v bílkovinách existují další, např. ornitin a citrulin, které mají význ. roli v metabolických pochodech. Přirozené a. mají L-konfiguraci; výjimku činí některé a. v peptidových antibiotikách a buněčné stěně bakterií, které mají D-konfiguraci. A. jsou důležitou složkou výživy. Organismus člověka syntetizuje 10 z 20 a. vyskytujících se v bílkovinách. Zbývajících 10 a., syntetizovaných rostlinami a bakteriemi, musí člověk dostat výživou. Nároky na tyto tzv. esenciální (nepostradatelné) a. se mohou měnit v průběhu života, např. pro dospělého člověka jsou nutné a.: fenylalanin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, threonin, tryptofan a valin, pro dítě navíc nutná a. arginin. Z a. vznikají v organismech metabolickými pochody nejen bílkoviny a peptidy, ale i složky nukleových kyselin, některé vitamíny, porfyrinové jádro aj. A. se vyrábějí hydrolýzou bílkovin, chem. syntézou nebo fermentačním způsobem, např. glutamová kys., asparagová kys. V.t. aminokyseliny esenciální.
