alternace obecně
alternace, [lat.] 1. obměna, střídání, např. dvou herců v téže roli, rýmů v básni, stavebních či jiných prvků; odtud alternovat - střídat herce a alternující - střídající apod. 2. jaz. obměna slovního základu záležející ve změně kvantity nebo kvality kmenové samohlásky nebo souhlásky, střídání hlásek (nesu - nosím - nůše; vozit - dovážet; ruka - ruce - ručník). V.t. ablaut.
