akritai
akritai [-taj, řec.], hraničáři, v 9.-13.st. byz. obyv. arab.-byz. pohraničního území; za ochranu hranic dostávali k obdělávání část půdy; v 10.-11. st. ve značně nezávislém postavení, od sklonku 11. st. i jejich území zatíženo daněmi a poplatky. Jejich život popsán v eposu Digenis Akriatas.