aklimace
aklimace [řec.], fyziol. změna pozitivního charakteru, podmiňující zlepšené přežívání organismu. Je navozena změnou jediného faktoru prostředí (např. teploty) v laboratoři za podmínek, kdy je účinek ostatních faktorů prostředí co nejvíce omezen. Jde o uměle vyvolanou adaptaci.
