Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu

Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, tzv. agrární strana - polit. strana české a sl. agrární buržoazie v předmnichovské ČSR. - Agrární polit. hnutí se v č. zemích zformovalo v 80.-90. letech 19.st.; jeho hl. ideologem byl A. Šťastný. 1899 byla zal. samostatná C. strana agrární, jež se 1905 sloučila s mor. agrárníky a přijala název Ceskoslovanská strana agrární. Po vzniku ČSR se stala nejsilnější a nejvlivnější burž. polit. stranou, jež ovládla řadu klíčových pozic ve státě. 1919 přijala název Rep. strana čs. venkova, 1922 (po sloučení se sl. a podkarpatskou agrární stranou) R. s. z. a m. l. V čele strany stál 1909-33 A. Švehla, 1933-38 R. Beran; k jejím dalším čelným představitelům patřili zejména F. Udržal, J. Malypetr, M. Hodža, F. Staněk, J. Vraný. Tiskovým orgánem strany byl deník Venkov. - Ve 30.letech podporovala vnitřní fašist. tendence; její představitelé vedli zákulisní jednání s henleinovci a v září 1938 prosazovali kapitulaci před nacist. Německem. Na podzim 1938 se stala vedoucí složkou Strany nár. jednoty. - Po osvobozen1 1945 nebyla agrární strana obnovena; řada jejích býv. exponentů však působila 1945-48 v nár. social, lid. a zejm. sl. Dem. straně.