adsorpční izoterma

adsorpční izoterma [lat., řec.], křivka závislosti adsorbovaného množství plynu pevnou látkou na tlaku při stálé teplotě. Závisí též na druhu adsorbentu i adsorbátu. Její průběh obvykle naznačuje, zda vznikla fyz. adsorpce, např. dusíku na silikagelu, nebo chemisorpce, např. kyslíku na aktivním uhlí.