Zeta
Zeta, hist. oblast mezi Skadarským jezerem a Jaderským mořem, zahrnující přibližně území dnešní Černé Hory; do 11.st. nazývána Diokleia, Dioklitia. V 6.-7.st. osídlena srb. kmeny; v 9.st. zde vzniklo knížectví kmene Dukljanů, jež bylo koncem 9.st. ovládnuto byz. říší. 1042 se opět osamostatnilo (kníže Štěpán Vojislav). Zetský kníže Michal (vládl 1052-82) získal podporu papežské kurie, 1067 zal. v Baru arcibiskupství pro srb. země a Bosnu a 1077 byl papežským legátem korunován na krále. Největší rozkvět Z. nastal koncem 11.st. za vlády krále Bodina (vládl 1081-1101), který opanoval Rašku a Bosnu. Dynastické boje v Z. vedly v průběhu 12.st. k postupnému úpadku král., jež bylo koncem 12.st. připojeno Stěpánem Nemanjou k Rašce jako součást formujícího se jednotného srb. státu Nemanjičů. V 13. a zač. 14.st. udílena srb. korunním princům. Ve 2.pol. 14.st. se v Z. vytvořila samostatná feud. panství Balšičů a Cernojevičů; pobřežní m. ovládnuta v l.pol. 15.st. Benátčany. Koncem 15.st. dobyta většina území Z. Turky; v odlehlých a těžko přístupných horských oblastech vznikl pak fakticky nezávislý stát Černá Hora, který odolával turecké expanzi a v následujících stoletích postupně ovládl většinu území někdejší Z. - Název Z. nesla 1929-41 jedna z bánovin Jug. království, zahrnující území Černé Hory a část Hercegoviny.
