Wrocław město
Wrocław, Vratislav - vojvodské město v jz. Polsku ve vojvodství Dolnoslaskie (do 1998 vojvod. Wrocław), na ř. Odře; 632 200 obyv. (2002) srovnej 637 200 obyv. (1985); vojvod. Dolnolaskie 2,96 mil. obyv. (2002). - Dop. křižovatka (žel., silniční; říční přístav, letiště). Div., muzea, filharmonie, knihovny, univ. a jiné vysoké školy, ústavy Pol. akademie věd. Arch. památky. - W. se pův. rozvíjela jako obch. centrum kolem brodu přes Odru; od pravěku zde procházela jantarová cesta z Pobaltí do Itálie. V 9.st. opevněné sídliště kmene Slezanů. V 10.st. pod vládou Přemyslovců (lat. název Vratislavia, patrně podle Vratislava I.); zformovalo se tržiště a hrad (dnes Ostrow Tumski), obch. centrum na křižovatce cest z Kyjeva a Krakova do Prahy a do Merseburgu. Kolem 990 W. připojena Měškem I. Ok Polsku, 1000 zal. Boleslav I. Chrabrý biskupství. 1038-54 opět pod vládou Přemyslovců. 1109 v bitvě u W. (Psie Pole, dnes m. část W.) porazil Boleslav III. Křivoústý řím.něm. krále Jindřicha V. Od 1163 sídlo slezských údělných knížat, od 1241 hl. m. knížectví vratislavského. Od 12.st. rozkvět rozsáhlé sídelní a výr. aglomerace (dvorce šlechty, círk. instituce, čtvrtě zahr. obchodníků); od 20.let 13.st. se W. formovala jako m. řídící se magdeburským právem (potvrzeno 1261); 1263 zal. Nové Město (spojeno s jádrem W. 1327); od 14.st. člen hanzy. Patriciát W. podporoval č. panovníky za jejich expanze do Polska; od 1327 součást č. koruny (od 1355 majetek č. krále). V rámci č. koruny byla W. po Praze největším m.; obch. významem ji dokonce převyšovala (kontrolovala obchod z Ruska a Polska do Porýní). 1329, 1333, 1390-95, 1406 a 1418 ve m. povstání proti patriciátu. 1420 upevnil ve W. svou moc Zikmund Lucemburský, v březnu 1420 zde byla vyhlášena 1. křížová výprava proti husitům. M. patřilo k odpůrcům Jiřího z Poděbrad; 1469-90 pod vládou Matyáše I. Korvína. Kult. rozkvět W. zejm. od 15.st. (humanismus, tiskárny); 1523 přijala většina měšťanů protestantismus. Za třicetileté války hosp. pokles m.; nový rozkvět od přelomu 17. a 18.st., kdy se W. stala centrem hosp. nejrozvinutější části habsburské monarchie (manufaktury, banky, vývoz textilu do zámoří). 1702 zal. jezuitská univ. Po připojení W. k Prusku (1742 vratislavský mír) dočasná hosp. stagnace; zároveň zesílila germanizace pol. menšiny. Nový rozvoj od zač. 19.st.; 1807 zrušeno m. opevnění, 1811 zal. státní univ., kde byla zřízena 1841 katedra slovanských jazyků a literatur (na univ. působili F. L. Čelakovský, řada polských vzdělanců z pruského záboru Polska). Burž. dem. hnutí 1848-49. Po vyhlášení Německa (1871) byla W. (něm. Breslau) jedním z jeho nejdůl. m. (1909 měla 500 000 obyv., z toho téměř 20 000 Poláků). Na konci 2.svět. váky W. prohlášena nacisty za pevnost; v lednu 1945 evakuováno obyv., v březnu 1945 pevnost obklíčena Sov. armádou, vzdala se 6. 5. 1945. Na zákl. Postupimské dohody W. připojena k Polsku, již 1945 zahájena její obnova (W. byla po Varšavě nejvíce zničeným m. Polska). - Prům. dop. stroj. (lokomotivy, vagóny), el.tech., potr., chem., oděvní, polygr., stav. hmot, dřevozpracující, text., filmový.
