Worms město
Worms, m. v SRN v Rýnsku-Falci, na Rýnu; 72 100 obyv. (1985). Průmysl chem. (barvy a laky), stroj., nábytkářský, potr.; vinařství. R. přístav. Muz., galerie, vysoká škola. Katedrála aj. arch. památky. - Pův. keltská osada Borgetomagus, ovládnutá germ. Vangiony; v 1.st. v její blízkosti zal. Civitas Vangionum, řím. kastel a od 2.st. město. Ve 4.st. zal. biskupství. Od 413 centrum říše Burgundů, po 436 ovládnut Alamany, od 496 součást franské říše. Patřil k význ. obch. střediskům, v 11.st. se formoval jako jedno z nejst. něm. měst. 1073 podpořili obchodníci a řemeslníci z W. císaře Jindřicha IV. proti wormskému biskupovi a obdrželi za odměnu 18. 1. 1074 řadu svobod; kolem 1080 se m. opevnilo hradbami. Další privilegia získalo od panovníků sálské dyn. 1106-07 (nejst. cechovní privilegium ve stř. Evropě) a 11 14. 1076 na synodě ve W. začal boj o investituru (sesazení papeže Rehoře VII.), který zde byl ukončen 1122 wormským konkordátem. W. byl jednou z opor panovnické moci Staufů, kteří mu 1184 potvrdili m. práva. 1254 spoluzakl. rýnského spolku; 1431-32 wormské povstání. Ve W. se konala řada říšských sněmů; na sněmu 1521 byl vyhlášen wormský edikt proti M. Lutherovi. Od 16.st. hosp. stagnace. M. poškozeno za války o dědictví falcké. 1801 sekulartzace biskupství a W. byl připojen k fr. císařství. Od 1816 součást Hesensko-Darmstadtska, v 2.pol. 19.st. industrializace. Od 1871 součást Německa.
