Windelband
Windelband Wilhelm , 11. 5. 1848 až 22. 10. 1915, něm. ideal. filozof; hl. představitel bádenské školy novokantovství, žák H. Lotzeho. Zabýval se dějinami filozofie starověku a novověku, filoz. vývoj podle něho směřuje ke kantovství. W. se pokusil odstranit z Kantova učení ,,věc o sobě" (Ding an sich), a tím se snažil vyhnout kantovskému dualismu. Filozofii chápal jako obecnou vědu o hodnotách. Zdůrazňoval prvenství praktického rozumu proti teoretickému; filozofie jako normativní učení je pak podle něho v protikladu proti experimentálním vědám. Hodnoty (logické, etické, est., náb.) chápal jako apriorní, transcendentní, obecně platné. Cílem hist. procesu je sebeurčení lidstva v souladu s etickým ideálem: tak W. redukoval sociální otázky na etické. Estetické hodnoty stojí výše, neboť jsou prosty vůle a zájmů. Dualismus světa skutečnosti a světa hodnot podle W. ukazuje omezenost lidského poznání a vede člověka k náb. hodnotám. Přír. vědy se podle W. zabývají obecným a zákonitým, zatímco hist. vědy jedinečným a neopakovatelným; zákonitost proto nepatří do historiografie, nahrazuje ji vztah k hodnotám. Hl. dílo: Novověká filozofie .
