Weizsäcker Carl
Weizsäcker [vajcze-] Carl Friedrich Freiherr von, *28. 6. 1912, německý fyzik a filozof, badatel v oblasti jad. fyziky, astrofyz., filoz. přírody a globálních problémů lidstva; zabývá se unitární teorií elementárních částic, původem a vývojem hvězd; profesor univerzity v Göttingenu, Hamburku a Starnbergu. 1938 vytvořil teorii uvolňování energie v nitru hvězd. W. je jedním z představitelů kodaňské školy, stoupencem subjektivně ideal. výkladu novodobé fyziky, blíží se novokantovské rehabilitaci náb. W. vidí ve vědě a tech. jádro moderní kultury; pokrok je dnes ale ambivalentní: sloučení nadějí a hrozeb ze strany vědeckotech. pokroku ukazuje na nedostat ky souč. uspořádání společnosti. Zákl. myšlenkou politiky musí být podle W. zajištění svět. míru; boj za něj spojuje s morální obnovou. Hl. díla: Christlische Glaube und Naturwissenschaft (Kř. víra a přírodní vědy), Über die Freiheit (O svobodě), Der Garten des Menschlichen (Zahrada lidskosti).
