Warszawa město
Warszawa [-ša-], Varšava - hl. m. a vojvodské m. v Polsku ve vojvodství Mazowieckie, na Visle; 445 km2, 1,61 mil. obyv. (2002) srov. 1,65 mil. obyv. (1985). Polit., adm., hosp., kult. středisko státu. Sídlo vlády, Sejmu, ústředních úřadů a institucí. Dop. křižovatka (žel., silniční; mez. letiště Okęcie, říční přístav). Muzea, divadla, knihovny, filharmonie, univerzita, technika a jiné vysoké školy, akademie věd, vědeckovýzk. ústavy. Arch. památky zničené za 2.svět. války znovu obnovené (Staré a Nové Město, kostely, zámek, paláce). Moderní výstavba kult. a sport. zařízení, sídlišť a komunikací. - Osídlení na území W. doloženo od neolitu (zejm. pravý břeh Visly); na přelomu 10. a 11.st. osada a hrádek ve čtvrti Bródno, od 11.st. další osady na obou březích Visly. Kolem 1300 zal. m. nazvané W. podle starší vsi rodu Rawiczů (pokládali se za potomky Vršovců); centrem osídlení na pravém břehu se stala Praga (zač. 17.st. město, 1791 spojena s W.). Od 14.st. varšavský hrad (pozdější Královský zámek) sídlem mazovských knížat. Zač. 15.st. zal. Nové Město. Od 1569 W. častým místem konání pol. sněmů; 1596 po požáru krakovského Wawelu zahájil Zikmund III. Vasa renesanční přestavbu varšavského zámku a 1611 do W. přesídlil. Od 16.st. hosp. a kult. rozkvět W.; 1655 a 1657 těžce poškozena za válek se Svédy a s Jiřím II. Rákóczim. 1794 opora Kosciuszkova povstání, od června do září 1794 obléhána rus. vojsky, po krvavém dobytí Pragy (4. 11.) kapitulovala (5. 11.). 1806-13 hl.m. Varšavského knížectví, 1815-30 Kongresovky. 1816 založena univ. 1830-31 a 1863-64 středisko nár. osvob. povstání. V průběhu 19.st. prům. rozvoj; koncem 19.st. se W. stala jedním z nejvýzn. prům. středisek rus. impéria a centrem děl. hnutí, jež posléze patřilo k hl. ohniskům rev. 1905-07. Za 1. svět. války okupována 1915-18 něm. vojsky. Od listopadu 1918 hl. m. nezávislého Polska. Po napadení Polska nacist. Německem v září 1939 odolávali její obránci po 20 dnů soustředěným útokům hitlerovských vojsk (8.-27. 9.); 28. 9. byla W. obsazena nacist. armádou a v říjnu 1939 se stala sídlem správy jednoho z pěti distriktů Gen. gouvernementu. Na podzim 1940 zřídili nacisté v části W. žid. ghetto. 1939-44 patřila W. k hl. centrům pol. odboje; 1943 vypuklo povstání ve varšavském ghettu a v létě 1944 velké povstání proti okupantům v celé W. (v.t. varšavská povstání). 17. 1. 1945 byla W. osvobozena (v rámci viselsko-oderské operace) Sov. armádou a pol. voj. jednotkami bojujícími po jejím boku. Za 2. svět. války, zejm. pak v průběhu varšavského povstání 1944, zahynulo asi 40% obyvatel a 90% m. bylo zničeno. Po osvobození byla zahájena obnova W.; hist. jádro m., takřka úplně zničené, restaurováno v pův. podobě; souč. vybudovány rozsáhlé moderní čtvrti. 14. 5. 1955 zde byla uzavřena Varšavská smlouva (zrušena 1991). - Prům. centrum, hl. průmysl dop. stroj. (automobily, traktory), přesného stroj., el.tech., hut. (ocel), energetiky, chemický, optiky, farm., stav. hmot, polygr., potr., oděvní, dřevozpracující, kožedělný, cukrovinek.
