Vladislavské zřízení zemské
Vladislavské zřízení zemské, první zákonná kodifikace zemského práva v Čechách z 1500. V. z. z. vzniklo v době oslabení panovnické moci za Vladislava II. Jagellovského, kdy bylo pro šlechtu výhodné upustit od dosavadního lpění na zvykovém právu a jednostranně uplatnit svou zákonodárnou iniciativu na úkor panovníka a král. měst. 1487-99 zemský sněm a zemský soud vydaly řadu norem, nezbytných pro kodifikaci, jejichž cílem bylo upevnit práv. řád a stabilizovat judikaturu, ale zároveň trvale zakotvit výsadní postavení panského a rytířského stavu. Konečnou podobu dal V. z. z. král. prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy, podle něhož bylo měšťany nazýváno ,,Práva Rendlova". V. z. z. postihuje všechny obory práva, avšak nesoustavně a neúplně; dává přednost těm složkám zemského práva, na nichž šlechtě nejvíce záleželo; z ústavního práva to bylo vymezení král. moci a soudnictví, dále soukromoprávní záležitosti trhové, dědické a obligační, z trestního práva ochrana feud. státu a jeho institucí a konečně právo rodinné. V. z. z. bylo vyhlášeno na sněmu v březnu 1500 a vytištěno bez souhlasu Vladislava II.; v poslední redakci i bez zřetele k mínění král. měst, jimž odepřelo třetí hlas na sněmovních jednáních. Zakotvilo vedoucí postavení šlechty v č. stavovské společnosti a odsouvalo i města na vedlejší kolej. Vyvolalo prudký odpor městského stavu, který si kompenzací za hosp. ústupky feudálům vynutil uznání svých polit. výsad. Spory vyústily v kompromisní Svatováclavské smlouvě z 1517.
