Vladislav Jindřich
Vladislav Jindřich z dyn. Přemyslovců, †12. 8. 1222, 1197 č. kníže, 1192-93 a od 1197 mor. markrabě; syn Vladislava II. (I.). Vládu na Moravě získal poprvé po svržení knížete Václava II. Zbaven moci Jindřichem Břetislavem, pobýval nuceně na jeho dvoře. Po smrti Jindřicha Břetislava zvolen č. předáky 22. 6. 1197 za panovníka. Jako č. vládce si opět podřídil pražské biskupy a ukončil tradici jejich investitury římskoněm. císaři (říší uznáno 1198; tím pražští biskupové přestali být říšskými knížaty). V prosinci 1197 vpadl do země st. bratr V. J. Přemysl I. Otakar; V. J. se s ním dohodl o rozdělení vlády, postoupil mu Čechy a ponechal si Moravu. Jako mor. markrabě a říšský kníže podporoval politiku Přemysla I. Otakara; 1212 obdržel od řím.něm. panovníka jako symbolické říšské panství Möckern v Sasku (u Magdeburgu). Kolem 1202 zal. velehradský klášter; zemřel bez potomků, po jeho smrti převzal bezprostřední správu Moravy Přemysl I. Otakar.
