Vatikán - dějiny
Vatikán - dějiny Vatikánský palác, zal. ve své pův. podobě v 6.st. papežem Symmachem, je od 1378 stálou papežskou rezidencí. Po likvidaci círk. státu 1870 se stal posledním útočištěm papežů, zbavených světské moci. 1929 byl na zákl. lateránských smluv, uzavřených mezi Svatou stolicí a it. státem, vytvořen v záp. části Říma nezávislý Vatikánský městský stát jako teokratická monarchie v čele s papežem. V 30. letech spolupracoval V. s fašist. Itálií a Německem a podporoval konzervativní polit. síly v různých evr. zemích (Rakousko, Polsko, Maďarsko, Španělsko); za 2. svět. války se na jeho půdě uskutečnila tajná dipl. jednání zástupců fašist. Německa a Itálie se zmocněnci Velké Británie a USA o možnostech uzavření separátního míru. Za pontifikátu Jana XXIII. (1958-63) byl nastoupen nový polit. kurs V., vycházející ze stanoviska kř. pacifismu, zdůrazňující nezbytnost řešit sporné mez. otázky jednáním. Na tuto linii, rozpracovanou II. vatikánským koncilem (1962-65), navázali i nástupci Jana XXIII. - Pavel VI. a Jan Pavel II. V. rozvinul značné úsilí k posílení svých pozic v rozvojových zemích. V. ovlivňuje více než 700 mil. katolíků v různých částech světa; pod jeho kontrolou působí více než 430 000 kat. kněží, 2 000 círk. řádů a četné světské (mez. i nár.) kat. organizace. - V.t. církevní stát; papežství; římskokatolická církev.
