Valašsko
Valašsko, 1. ozn. části sv. Moravy od Moravskoslezských Beskyd po Vizovickou vrchovinu; význ. m. jsou Valašské Meziříčí, Rožnov, Vsetín, Valašské Klobouky, Zlín, Vizovice. V.t. Valaši; 2. hist. území v jižním Rumunsku mezi Dunajem a Karpaty (Transylvánskými Alpami), dělené ř. Olt na západní Oltenii (Malé V. - centrum Craiova) a východní Muntenii (Velké V. - centrum Bukurešť). - Uzemí V. ve starověku osídleno Dáky, 106-271 součást řím. provincie Dácie; od 4.st. pronikaly na území V. germánské kmeny Gótů, Gepidů a kočov ní Hunové, od 6.st. Slované a Avaři. V 8.-10.st. součást bulharské říše; od 10.st. pod uh. vlivem. V 10.-11.st. nájezdy kočovných Pečeněgů a Polovců, 1241-42 zpustošeno vpádem Tatarů. Kolem 1.pol. 13.st. první zmínky o raně feud. státních útvarech na území V. pod patronací uh. krále. V 1.pol. 14.st. Basarab I. sjednotil území mezi Karpaty a Dunajem a po vítězství nad uh. králem Karlem I. Robertem vytvořil nezávislý feud. stát Ţara Românescă. Největšího rozmachu dosáhlo Valašsko na přelomu 14. a 15. století za Mircei Starého. Koncem 15.st. se V. dostalo do vazalské závislosti na osmanské říši; z turecké nadvlády se krátkodobě vymanilo koncem 16.st. za vlády Michala Chrabrého, který dočasně sjednotil V., Moldavsko a Sedmihradsko v jeden státní celek. V 17.-zač. 18.st. V. formálně nezávislé knížectví pod tureckou svrchovaností; nastolením vlády fanariotů 1716 se dostalo plně pod kontrolu osmanské říše. 1821 vypuklo proti turecké nadvládě ve V. neúspěšné povstání, v jehož čele stál T. Vladimirescu. 1829 získalo V. na základě drinopolského míru v rámci osmanské říše částečnou autonomii (1828-34 pod ruským protektorátem), která byla kodifikována v Organizačním statutu , přijatém 1831. V období krymské války 1853-56 území V. dočasně okupováno ruskými a poté rak. vojsky. Pařížským mírem 1856 byla obnovena svrchovanost osmanské říše, která zaručila vnitřní autonomii V. Garantem se staly pařížské signatářské mocnosti. Zvolením A. Cuzy za panovníka v obou podunajských knížectvích vznikla 1859 personální unie V. a Moldavska, která se stala základem jednotného rumunského státu.
