Vaculík Ludvík
Vaculík Ludvík, *23. 7. 1926 Brumov (okr. Zlín) - č. prozaik a fejetonista. 1941-46 pracoval v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou. 1946-50 absolvoval Vysokou školu polit. a soc. věd v Praze, 1948-51 působil jako vychovatel v internátech v Benešově nad Ploučnicí a v Praze, 1953-57 redaktor ve vydavatelství Rudé právo, 1959-65 redaktor vysílání pro mládež Čs. rozhlasu, 1965-69 Literárních novin, Literárních listů a Listů. 1968-69 čelný publicistický mluvčí reformního proudu, autor manifestu 2 000 slov. V 70.-80. letech byl jako představitel kult. a polit. opozice (signatář Charty 77) perzekvován; publikoval v samizdatu nebo v zahraničí. Zal. a redigoval edici ineditní literatury Petlice. V románu Sekyra (1966) ztvárnil konflikt generací o pojetí socialismu. V pozdější tvorbě se stupňoval pocit absurdity (Morčata, Toronto 1977), vrcholící v deníkovém románu Český snář (Toronto 1983, Praha 1990), typizujícím situaci intelektuála vystaveného tlaku totalitního systému. Autor četných fejetonů, z nichž bylo vydáno několik výborů (Jaro je tady, Kolín nad Rýnem 1987, Praha 1990; Srpnový rok, 1990; Stará dáma se baví, 1991).
