Velká říjnová socialistická revoluce
Velká říjnová socialistická revoluce, VŘSR - bolševická revoluce v býv. carském Rusku - komunistickou propagandou nazývána též "první vítězná social. rev. v dějinách lidstva, uskutečněná v listopadu (dle tehdy platného kalendáře v říjnu, tudíž "říjnová") 1917 ruskou dělnickou třídou a masami chudého rolnictva pod vedením marxisticko-leninské bolševické strany v čele s V. I. Leninem." Svrhla moc buržoazie a statkářů v Rusku a nastolila zde diktaturu proletariátu - vládu sovětů. - Důležitou etapou na cestě k bolševické rev. v Rusku byla únorová revoluce 1917, jež odstranila carské samoděržaví. Po jejím vítězství se v Rusku vytvořil stav faktického dvojvládí, kdy vedle sebe současně existovaly moc buržoazie, reprezentovaná Prozatímní vládou, a revoluční moc bolševiků ztělesňovaná sověty dělnických a vojenských zástupců a sověty rolnických zástupců. Vzniklé složité mocenské vztahy, hluboké hosp., sociální a polit. protiklady v zemi i naléhavost řešení řady dosud nevyřešených zásadních problémů, nastolených únorovou revolucí, vyvolávaly tendenci k dalšímu vývoji rev. procesu a stavěly na pořad dne otázku social. revoluce. Konkrétní program boje za přechod od burž. dem. revoluce k revoluci socialistické byl formulován V. I. Leninem v dubnových tezích; na jeho základě a pod heslem "Všechnu moc sovětům!" rozvinuli pak bolševici mimořádnou politickou aktivitu v masách. Výrazem růstu vlivu bolševické strany byla otevřená vystoupení dělníků a vojáků proti Prozatímní vládě v dubnu, červnu a červenci 1917. Červencové vystoupení revolučních sil, požadujících ukončení imper. války a převzetí moci sověty, bylo však potlačeno Prozatímní vládou. Dvojvládí skončilo a buržoazie dočasně stabilizovala svou moc. V této situaci se bolševická strana počala orientovat na uskutečnění social. revoluce cestou ozbrojeného povstání. Protilidová zahr. a vnitřní politika Prozatímní vlády, pokračující v imper. válce a stále oddalující řešení palčivé agrární a národnostní otázky, vzbuzovala rostoucí nespokojenost lidových mas. Po neúspěšném pokusu generála Kornilova o kontrarev. puč došlo k významnému přesunu sil uvnitř sovětů ve prospěch bolš. strany. Na stranu revoluce přešla též základní masa vojáků i námořníků baltského loďstva. Zároveň podstatně zesílil nár. osvob. boj utlačovaných národů a národností v okrajových územích Ruska. - Rozhodující rezoluce o přípravě ozbrojeného povstání byla přijata z iniciativy V. I. Lenina na tajném zasedání ÚV SDDSR(b) 10. (23.) 10. 1917. Jako nejvyšší orgán polit. vedení přípravy povstání bylo ustaveno polit. byro v čele s V. I. Leninem. 12. (25.) 10. byl pak vytvořen štáb povstání - voj.rev. výbor petrohradského sovětu. Povstání bylo zahájeno večer 24. 10. (6. 11.). Dopoledne 25. 10. (7. 11.) vydal voj.rev. výbor petrohradského sovětu provolání Občanům Ruska! oznamující svržení Prozatímní vlády a převzetí moci vojenským rev. výborem. V noci z 25. na 26. 10. (7.-8. 11.) byl dobyt Zimní palác a zatčena Prozatímní vláda; 26. 10. (8. 11.) přijal II. všeruský sjezd sovětů Dekret o míru a Dekret o půdě a ustavil první sov. vládu - radu lidových komisařů v čele s V. I. Leninem. 2. 11. (15. 11.) zvítězila social. revoluce i v Moskvě. Obě tato vítězství se stala východiskem vítězného postupu revoluce po celé zemi. Půda, peněžnictví, průmysl a železnice byly znárodněny, starý stát. aparát rozbit a nahrazen novým aparátem sov. státu. III. všeruský sjezd sovětů v lednu 1918 přijal pak Deklaraci práv pracujícího a vykořisťovaného lidu, jež se stala základem nové sov. ústavy. - VŘSR vstoupila do dějin jako veliké vítězství marxismu-leninismu a počátek éry totalitních komunistických režimů v Evropě. Komunistickou propagandou byla VŘSR nazývána jako "nová éra historie lidstva - epochy přechodu od kapitalismu k socialismu a komunismu." Podrobně události: 1917 27. 2. (12. 3.) únorová rev.; svržení carského samoděržaví, vytváření sovětů děl. a voj. zástupců (nejprve v Petrohradě, v následujících dnech v dalších městech a místech Ruska; na frontách plnily úlohu sovětů voj. výbory), vydání manifestu ruského byra ÚV SDDSR(b) Všem občanům Ruska 2. (15.) 3. car Mikuláš II. se vzdal trůnu; po dohodě Prozatímního výboru státní dumy s menševiky a esery ve výboru petrohradského sovětu vytvořena Prozatímní vláda (v čele s knížetem G. J. Lvovem) - začátek dvojvládí březen až duben ustavování sovětů rolnických zástupců po celé zemi 3. (16.) 4. návrat V. I. Lenina do Ruska 4. (17.) 4. na schůzi bolševiků - delegátů Všerus. porady sovětů přednesl V. I. Lenin dubnové teze 4.-28. 5. I. sjezd rolnických sovětů, na němž 22. 5. (4. 6.) vystoupil V. I. (17.5.-10. 6.) Lenin s projevem o agrární otázce 5. (18.) 5. vytvoření I. koaliční vlády představitelů velkoburž. a reformistických socialistů (předseda G. J. Lvov) 3.-24. 6. I. všerus. sjezd sovětů děl. a voj. zástupců, na něm zvolen (16. 6.-7. 7.) Ústřední výkonný výbor sovětů děl. a voj. zástupců (většinu v něm získali menševici a eseři) 18. 6. (1. 7.) začátek rus. ofenzívy na jz. frontě; masové demonstrace pod heslem "Všechnu moc sovětům!" 3.-4. 7. masové demonstrace petrohradských pracujících proti Prozatímní (16.-17.7.) vládě; potlačeny voj. jednotkami, povolanými z fronty 9. (22.) 7. Ústřední výkonný výbor sovětů děl. a voj. zástupců a výkonný výbor Všerus. sovětu rolnických zástupců, v nichž měli většinu eseři a menševici, uznaly neomezenou moc Prozatímní vlády - konec dvojvládí 24. 7. (6. 8.) vytvoření druhé koaliční vlády (v čele s A. F. Kerenským) 26. 7.-3. 8. (8.-16. 8.) VI. sjezd SDDSR(b); V. I. Lenin zvolen do čela ÚV strany 12.-15. 8. tzv. Státní porada v Moskvě, jež měla zmobilizovat kontrarev. (25.-28. 8.) síly a vytyčit jejich další postup 25. 8. (7. 9.) začátek kontrarev. vzpoury gen. Kornilova; potlačena 30. 8. (12. 9.) 31. 8. (13. 9.) petrohradský sovět přijal bolš. rezoluci O moci 1. (14.) 9. v důsledku polit. krize vytvořeno pětičlenné Direktorium v čele s A. F. Kerenským, jemuž byla svěřena správa státu až do ustavení nové vlády; zákaz polit. boje v armádě 14.-22. 9. tzv. Demokratická porada v Moskvě, na níž se představitelé (27. 9.-5. 10.) eserů a menševiků pokusili formulovat plán na zastavení dalšího vývoje revoluce a na oklamání rev. lidu burž. demokratismem 25. 9. (8. 10.) utvoření třetí koaliční vlády (v čele s A. F. Kerenským) 10. (23.) 10. ÚV SDDSR(b) přijal Leninovu rezoluci o přípravě ozbrojeného povstání 12. (25.) 10. vytvoření voj.rev. výboru petrohradského sovětu 16. (29.) 10. rozšířené plénum ÚV SDDSR(b) přijalo rezoluci o přípravě ozbrojeného povstání 24. 10. (6. 11.) začátek povstání v Petrohradě 25. 10. (7. 11.) voj.rev. výbor vydal provolání Občanům Ruska,! oznamující svržení Prozatímní vlády a převzetí moci voj. rev. výborem petrohradského sovětu 25.-26. 10. vítězství VŘSR; dobytí Zimního paláce, zatčení členů Proza(7.-8. 11.) tímní vlády 25.-27. 10. II. všerus. sjezd sovětů děl. a voj. zástupců, kde zvolen nový (7.-9. 11.) Ústřední výkonný výbor s bolš. většinou; ustavení první sov. vlády v čele s V. I. Leninem; přijetí Dekretu o míru a Dekretu opůdě 2. (15.) 11. přijetí Deklarace práv národů Ruska; vítězství rev. v Moskvě 8. (21.) 11. nóta dohodovým vládám, vyzývající k uzavření příměří a k mírovému jednání 14. (27.) 11. zřízení Dělnické kontroly 20. 11. (3. 12.) začátek jednání o příměří s centrálními mocnostmi v Brestu Litevském; dohoda o příměří podepsána 2. (15.) 12. 7. (20.) 12. zřízení Ceky 1918 3. (16.) 1. přijetí Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu 5. (18.) 1. až 6. (19.) 1. zasedání Ústavodárného shromáždění v Petrohradu 10.-18. 1. III. všerus. sjezd sovětů děl., voj. a rolnických zástupců - (23.-31. 1.) vyhlášení RSFSR.
