Vákátakové
Vákátakové, panovnická dyn. v Indii (záp. Dákkhin) ve 3.-5.st.; nastoupili po pádu Sátaváhanů. Největší rozkvět za Pravarasény II. (vládl asi 275-335, čtyřikrát vykonal ašvamédhu), který ovládl území od Bundélkhandu k Hajdarábádu; po jeho smrti stát rozdělen mezi jeho čtyři syny. Od konce 4.st. spojenci Guptovců, v 5.-6.st. rozpad státu; drobná knížectví podrobena Čálukji.
