Usírew

Usírew, řec. Osiris - eg. bůh slunce a vegetace, později vládce podsvětí; Pán věčnosti; bratr a manžel Ésety (Isis), otec Hóra; jedna z nejčistších a nejprostších postav eg. náb. a mytol. Kult U. vznikl v předhist. době; za Staré říše dosáhl všeob. uznání, ve Stř. říši nabyl kvalit nového významu, který si podržel i v Nové říši a v pozdní době. V řec.řím. době překročil hranice Egypta a nalezl stoupence v celém Středomoří; oficiálně byl kult U. zrušen dekrety císaře Theodosia I. 383 n.l. - Podle nejrozšířenějších mýtů a legend byl U. synem Geba a Nuty, jeho prarodiči byli přímí potomci boha Atuma, Sov a Tefnut. Bratrem U. byl Sutech, sestrami Éset a Nebthet. Spolu se svými rodiči, prarodiči a sourozenci tvořili Devatero bohů v čele s Atumem. Prostřednictvím Devatera bohů z Onu byl U. spojen se všemi význ. bohy jiných náb. center a uznán za celoeg. boha. Kult U. vznikl pravděpodobně v dolnoegyptském m. Pusírew. Podle báje byl U. zákeřně zavražděn svým bratrem Sutechem, který mrtvé tělo rozsápal a jednotlivé kusy rozházel po celé eg. zemi. Eset s Nebthetou části těla pohřbily, Eset posléze tělo oživila a ze spojení s U. porodila Hóra, který se vypravil pomstít Usírewovu smrt a znovu dobýt pozemské král. Mýtus o smrti U. a o jeho zmrtvýchvstání, obsahující prvky představ o vzkříšení a věčném životě člověka v podsvětí, kde mohl smrtelník za určitých podmínek splynout s jeho neomezeným vládcemUsírewem, byl v hist. vývoji obohacen o příslušný náb.-magický rituál. V teol. spekulacích prošel U. mnoha bizarními konstrukcemi (vládce podsvětí - bůh slunce, U. jako svůj vlastní pravnuk, člen trojjediné božské osobnosti Ptah-Sokar-Usírew, hlava božské trojice Usírew-Eset-Hór). Jeho posvátným zvířetem byl černý býk Kemver, pokládaný za vtělení U., resp. za ,,zřítelnici jeho oka". Hl. symbolem U. byl tzv. sloup stálosti (džed). Řekové a Římané U. (Osirida) nikdy se svými bohy neztotožnili. - U. byl uctíván v chrámech téměř všech bohů a v zádušních chrámech všech králů; nejvýzn. z Usírewových svatyň byla v Ebozewu, poblíž mytického místa pohřbení jeho hlavy. Byl zobrazován vždy s lidskou podobou a s nerozčleněným tělem; hlavu pokrývala zpravidla koruna, bradu zdobil "božský vous", v rukou držel berlu a důtky.