Unamuno y Jugo
Unamuno y Jugo [chu-] Miguel de, 29. 9. 1864 - 31. 12. 1936, špan. spisovatel, filozof a spol. činitel; prof. univ. v Salamance. Jeden z vůdců generace 1898. Jeho filozofické koncepce, ovlivněné národní krizí po 1898, vyrůstaly z úsilí o duchovní obrodu člověka i společnosti. Byl inspirován zejména S. Kierkegaardem, B. Pascalem a L. N. Tolstým, anticipoval ve svém ,,donkichotismu" četné ideje pozdějšího personalismu a existencialismu. Vyjadřoval tragické pocity člověka toužícího po osobní nesmrtelnosti a stojícího před nerozřešitelným sporem mezi věděním a vírou; přiklonil se k iracionální víře, přestože chápal její marnost. Z pocitu osobní nicoty se má člověk zachraňovat tvorbou, láskou, "heroickým šílenstvím". Umění pokládal za adekvátnější vyjádření svých postojů než filoz. Eseje Tragický pocit života v lidech a národech hluboce zapůsobily na západoevropskou inteligenci. Básnická a románová tvorba (El Cristo de Velázques - Velázquesův Kristus, Mlha, Abel Sánches), stylisticky vytříbená, má zakladatelský význam pro moderní špan. literaturu; odráží protiklady mezi prozaickou každodenností vnějšího světa a zjitřeným nitrem. U. y J. se střetával s kat. ortodoxií, pravicovou diktaturou a nakonec s fašismem, jehož nástup ve Španělsku prohloubil jeho duchovní tragédii; byl zbaven funkce rektora a brzy nato zemřel v úplné duchovní izolaci. Působením U. y J. na špan. a evropskou kulturu bylo značné; jeho ideové dědictví přispělo k osvobozování inteligence z nadvlády katolické ortodoxie a rozvíjelo kritické myšlení. Z dalších spisů: Vida de Don Quijote y Sancho Panza (Život Dona Quijota a Sancho Panzy), Mír ve válce.
