Turín město
Turín, it. Torino - kr. a provinční m. na S Itálie v kr. Piemonte v provincii Torino, při ústí ř. Dora Riparia do Pádu; 857 433 obyv. (2001) srov. 1,05 mil. obyv. (1984). Prům. automobilový (Fiat, Lancia), let., el. techn., tex., kožedělný. Univ. (zal. 1404) aj. vysoké školy. Hist. památky. Od 1718 hl. m. Sardinského král., 1860-64 hl. m. Itálie. - Ve starověku středisko kmene Taurinů; ovládnuto Římany, za císaře Augusta hl.m. kraje Transpadana. V 5.st. zal. biskupství. V 6.-8.st. patřil langobardským králům, od konce 8.st. sídlo franských hrabat. V 10.st. za Berengara II. vytvořena turínská marka, kterou 1048 císař Jindřich III. udělil v léno savojským hrabatům. Hosp. rozvoj m. od 11.st., jeho komunální svobody potvrdil císař Lothar III. Štaufové usilovali o přímou kontrolu nad městem, 1248 je však postoupili jako léno savojským hrabatům. 1404 zal. savojští vévodové v T. univ. 1418 byl T. zapojen do jednotné adm. správy savojského feud. státu a stal se definitivně 1563 jeho hl.m. 1640 dobyt Francouzi; 7. 9. 1706 u T. porazil Evžen Savojský fr. vojsko, které město obléhalo 117 dní. Od 1720 hl.m. sardinského král. 1798 T. dobyt rev. fr. vojskem, 1799 rus.-rak. vojsky pod vedením A. V. Suvorova. Znovu obsazen Francouzi 1800 (1802 anektován). Za fr. správy zrušeno opevnění; rychlý hosp. rozvoj. Od 1814 opět hl. m. sardinského král., 1861-65 hl.m. Itálie. Na přelomu 19. a 20.st. nejprůmyslovější it. velkoměsto (Fiat) a středisko it. děl. hnutí; 1919 zal. skupina Ordine nuovo. - Prům. automobilový (Fiat, Lancia), železářský, ocelářský, hliníku, gumárenský, farm., optiky, oděvní, potr.; mez. veletrhy. Dop. křižovatka. Letiště. Div., muzea (např. automobilové), galerie, knihovny, akademie věd, univ., technika a jiné vysoké školy, bot. a zool. zahrada. Arch. památky.
