Tiso Jozef
Tiso Jozef, 13. 10. 1887 - 18. 4. 1947, sl. klerofašist. politik; římkat. kněz. 1920-23 biskupský tajemník v Nitře, od 1924 farář a posléze děkan v Bánovcích nad Bebravou. Od zač. 20. let člen a mluvčí HSĽS; 1925-39 poslanec NS, 1927-1929 min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy; 1930-38 místopředseda, 1938-45 předseda HSĽS (Hlinkova slovenská ľudová strana). 1933 jeden z organizátorů protičs. vystoupení při Pribinových oslavách v Nitře; 1938-39 se ve spolupráci s nacist. Německem a sl. nacionalisty podílel na rozbití ČSR, v říjnu 1938 byl hl. iniciátorem Žilinské dohody, od 7. 10. 1938 do 9. 3. 1939 předseda auton. sl. vlády. 13. 3. 1939 navštívil v Berlíně A. Hitlera a dohodl se s ním o vyhlášení klerofašist. Sl. republiky jako vazalského státu nacist. Německa. Od března do října 1939 předseda vlády, od října 1939 do dubna 1945 prezident Sl. rep.; soustředil ve svých rukou rozhodující pravomoci, svou mocenskou pozici však musel hájit proti militantní fašist. skupině V. Tuky a A. Macha. Nesl plnou zodpovědnost za perzekuci pokrokových a protifašist. sil, za vyhlazování žid. obyv., za účast sl. klerofašist. státu ve 2. svět. válce po boku nacist. Německa i za válečné zločiny při potlačování SNP. - 1947 odsouzen Nár. soudem v Bratislavě k trestu smrti a popraven.
