Thibaudovci
Thibaudovci [tybod-], příslušníci fr. šlechtického rodu hrabat z Blois a z Champagne; prvním hrabětem toho jména byl Thibaud I. le Tricheur - Podvodník (kolem 908 - kolem 978), hrabě z Blois, Chartres a Tours; na zákl. jeho sňatku s hraběnkou z Vermandois získal rod 1023 po dlouhých sporech Champagne. Od hraběte Oda (995-1037) se T. stali jedním z nejmocnějších feud. rodů záp. Evropy. Na přelomu 11. a 12.st. se spříznili s angl. normanskou dyn.; jejich sídlo Chartres se stalo význ. kult. a filoz. střediskem (chartreská škola). Thibaud III. (kolem 1010 - kolem 1089) dočasně spojil obě domény; Thibaud IV. Veliký (1093-1152), hrabě z Blois a ze Champagne, neúspěšně bojoval 1111-1112 proti fr. králi Ludvíku VI.; byl ochráncem Bernarda z Clairvaux a P. Abélarda. Jeho dcera Alix de Champagne (†1206), od 1160 třetí manželka fr. krále Ludvíka VII. (Adè1e), byla matkou Filipa II. Augusta. Po jeho smrti zůstaly obě rodové domény Champagne a Blois-Chartres trvale odděleny; Thibaud V. Dobrý (†1191), hrabě z Blois, švagr a zeť fr. krále Ludvíka VII., význ. osobnost královského dvora, poslední senešal Francie; Thibaud IV. le Chansonnier (1201-1253), hrabě ze Champagne, význ. představitel dvorské milostné lyriky 13. století; po strýci Sanchovi VII. zdědi1 1234 království navarrské, v témže roce však byl nucen postoupit podstatnou část svých rodových statků fr. koruně; Thibaud V. de Champagne (1235-1270), král navarrský, zahynul 1270 na 7. křížové výpravě, na níž doprovázel svého tchána fr. krále Ludvíka IX.; sňatkem s jeho vnučkou Janou (†1305), která 1274 zdědila Champagne a Navarru, připojil 1284 nastávající fr. král Filip IV. Sličný dočasně obě území ke král. doméně; definitivně bylo hrabství Champagne připojeno k fr. koruně 1361, hrabství Blois přešlo 1241 na rod Chatillon a 1391 připadlo fr. koruně.
