Tatenen
Tatenen, eg . mytol . prabůh m. Mennoferu (Memfidy), dočasně hl. bůh nově vytvořeného eg. státu; jeden z nejst. eg. bohů, který pravděpodobně v době vrcholné Staré říše ustoupil kultu Ptaha. Klesáním náb. významu T. bylo jeho jméno postupně zkracováno (T., Tenen, Ten). Vyobrazení jsou známa až z pozdní a řec.řím. doby (muž s hadí hlavou, symbolizující autochtonní božstvo, s beraními rohy se dvěma vysokými péry).
