Tasmánie
Tasmánie [-ny-], členský stát Austr. svazu na stejnojmenném ostrově a ostrově King a na Furneauxových ostrovech v Bassově průlivu; 67 800 km2, 480 000 (2003 úřední odhad) srov. 430 600 obyv. (1982), hl.m. Hobart. Povrch hornatý (až 1 617 m n.m.), členěný krátkými vodnými řekami a jezery. - Ostrov T. objeven 1642 niz. mořeplavcem A. J. Tasmanem a nazván na počest tehdejšího guvernéra niz. východoind. držav Van Diemenovou zemí. 1788 byl obsazen Angličany a spojen s Novým Již. Walesem; 1803-53 zde existovala trestanecká kolonie. 1825 se ostrov stal samostatnou brit. kolonií, 1853 prohlášen kolonií s plnou vnitřní samosprávou a přejmenován na T. Od 1901 jeden z členských států Australského svazu. - Příroda: Eukalyptové a jehličnaté lesy pokrývají téměř pol. plochy ostrova. Podnebí: přímořské, vlhké, mírné. Prům.: těžební (rudy zlata, mědi, železa, zinku, wolframu, cínu), hut. (železa, neželezných kovů, hliníku), dřevozpracující, pap., potr. (konzervárenský, mrazírenský), vlnařský, energetiky (vodní elektrárny). Zeměd.: (chov ovcí, skotu; ovocnářství). Tur. ruch.
