Tarábulus al-Gharb
Tarábulus al-Gharb, řec. Tripolis - hl.m. a přístav Libye, v zálivu Malá Syrta; 859 000 obyv. (1981). Průmysl olejářský, mlynářský, rybný, el.tech., gumárenský, sklář., text., pivovarnický, tabákový, koželužský, um. řemesel, energetiky. Žel., přímořská dálnice, mez. letiště. Muz., knihovny, archív, univ. (zal. 1955). - Zal. Foiničany v 7.st. př.n.l. (pův. nazýván Oea). 105 př.n.l. - 5.st. n.l. součást řím. impéria; v 5.st. dobyt Vandaly, v 6.st. Byzancí a v 7.st. Araby. 1146-58 obsazen sicilskými Normany, 1510-51 Španěly; 1551-1911 součást osmanské říše. Za it.-turecké války 1911-12 dobyt (v říjnu 1911) it. vojsky a stal se centrem it. kolon. panství v sev. Africe. Za 2.svět. války obsazen 23. 1. 1943 brit. vojsky. Od 1951 hl.m. Libye. V dubnu 1986 napaden amer. letectvem. Tarábulus aš-Šam, řec. Tripolis, Tripoli - přístavní m. na S Libanonu u Středozemního moře; 175 000 obyv. (1980). Prům. slévárenský, text., hedvábnický, cukrovarnický; rafinérie ropy. Ropovody z Kirkúku (Irák). Muz., div.; mez. veletrhy. - Zal. ve 2.tis. př. n.l. jako foinická obch. osada, v 6. až 4.st. př.n.l. součást říše Achajmenovců. 332 př.n.l. dobyt Alexandrem Velikým, pak postupně součást říše Seleukovců, řím. říše a Byzance, 636 n.l. dobyt Araby (obch. a řemeslnické m.). 1109 po sedmiletém obléhání dobyt křižáky; stal se sídlem hrabství. 1289 m. dobyto a zničeno mamlúky, ve 13. až 14.st. obnoveno; 1516-1918 součást osmanské říše. Stav. památky: Velká mešita (1294, pův. kř. kostel z 12. století), ruiny hradu Raimunda z Toulouse (12.st., obnoven 1307-08).
