Svoboda Ludvík
Svoboda Ludvík, 25.11. 1895 - 20.9. 1979, český politik a voják; armádní gen. (1945). 1968-75 prez. ČSSR. Kontroverzní postava Pražského jara v 1968. Nejdříve uznal intervenci SSSR a podepsal moskevský protokol. Později odmítl uznat prosovětskou vládu, ale v 1969 se připojil k normalizátorům. V květnu 1975 abdigoval na funkci prezidenta. - Za 1. svět. války příslušník českoslvenských legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a Bachmače. Od 1922 akt. důstojník čs. armády, 1931-34 profesor voj. akademie v Hranicích; v mobilizaci 1938 velitel pěšího praporu. Na jaře 1939 se podílel na budování odbojové organizace obrana národa, v létě 1939 odešel do Polska, kde se postavil do čela tvořící se čs. zahr. voj. jednotky, kterou po porážce Polska v září 1939 převedl do SSSR. Po přepadení SSSR nacist. Německem v červnu 1941 se stal velitelem 1. čs. samostatného praporu v SSSR, který se od března 1943 účastnil frontových bojů a postupně se rozrostl na 1. čs. samostatnou brigádu (1943) a 1. čs. armádní sbor v SSSR (1944). 1945-50 min. nár. obrany, 1950-51 náměstek předsedy vlády a předseda Čs. stát. výboru pro tělesnou výchovu a sport, 1954-58 náčelník Vojenské akademie K. Gottwalda. 1948-1968 poslanec Národního shromáždění (NS); v roce 1948 aktivní ve vedení Komunistické strany Československa; od 1968 člen Ústředního výboru KSČ, 1968-76 člen předsednictva ÚV KSČ; 1968-75 prez. ČSSR. - Autor vzpomínkových knih Z Buzuluku do Prahy a Cestami života. - Kontroverzní postava Pražského jara v 1968. Po únosu spolu ostatními členy vlády do Moskvy 21.8. 1968 sovětskou armádou podepsal moskevský protokol. Nicméně později odmítl uznat prosovětskou vládu. Po nástupu Husákova vedení v KSČ v dubnu 1969 se postavil na stranu normalizačních procesů. Jako politik a státník postupně ztracel moc a vliv. Kvůli zhoršujícímu se zdraví přestal na jaře 1974 vykonávat funkci prezidenta. V květnu 1975 abdikoval.
