Steiner Rudolf
Steiner Rudolf, 27. 2. 1861 - 30. 3. 1925, rak. filozof a mystik; zakl. antroposofie. Zpočátku myslitel přírodovědecky orientovaný ve smyslu Goethovy naturfilozofie a Haeckelova monismu. S. byl spolupracovníkem Goethova archívu ve Výmaru, redaktorem a komentátorem Goethova díla. Na Steinerovy názory zároveň začal působit vliv F. Nietzsche (F. Nietzsche - ein Kämpfer gegen seine Zeit, F. Nietzsche - bojovník proti své době) a pod vlivem jeho ideje ,,věčného návratu" přechází k ind. filoz. 1902 se obrací k teosofii a antroposofii; je pak jejím nejpopulárnějším představitelem a uctívaným prorokem; zakládá Teosofickou společnost, 1913 Antroposofickou společnost a ve Švýcarském Dornachu založil antroposofický ,,chrám" Goetheanum. 1919 vystoupil se svou sociální utopií vytvořenou pod vlivem Platónovy Ustavy. Rozčlenil společnost na tři oddíly s nejvyšším duchovním centrem mudrců. V poválečné krizi měly jeho utopie značný úspěch; vznikala nezávisle hospodařící družstva, antroposofické buňky, dětské antroposofické školy. Po Steinerově smrti se ze skupiny steinerovců stala uzavřená sekta. Samo Steinerovo učení představuje synkretické spojení záp. a vých. náb.-okultních nauk s prvky gnosticismu, pythagorejské mystiky čísel, kabaly, mystického výkladu kř., něm. romantiky i něm. klas. idealismu (J. G. Fichte, G. W. F. Hegel). Na rozdíl od pasívní ind. mystiky S. vyzdvihuje aktivismus lidského nitra založený na probuzení skrytých lidských duchovních sil. Pomocí meditace a koncentrace se mají v lidském nitru vytvářet nové duchovní orgány jako ,,květy lotosu"; člověk má spět k osvícení vnitřní podstaty, ke svému duchovnímu ,,já" . Z těchto pozic S. napadal kat. církev jako lživé kř. Svou učitelskou a publikační činností měl S. značný vliv na kulturu své doby. Dodnes existují pod jeho vlivem různé léčebné a terapeutické společnosti.
